Procestujte s námi krásy karlovarského kraje

Výlet:

Listopad 2013

Rozhodli jsme se že navštívíme nedalekou tržnici ve městě Potůčky, nedaleký německý kostel v Johanngeorgenstadtu a projedeme se po rašeliništích nedaleko Božího Daru.

Trasa cesty

Potůčky (Wikipedia, česky) :

Do Potůček jezdím pravidelně. Ne proto, že bych byl bez peněz ale proto, že mne baví smlouvání a sledování místních trhovců. Navíc se blíží Vánoce a já sháním nějaké ty dárky, většinou si ale neodvezu nic nebo jen drobnosti.

Díky tomu že jsou potůčky hraničním městem, vznikla zde velká tržnice, kterou „okupují“ převážně Asiaté v roli trhovců a němečtí nákupčí. Čechy, krom místních, zde nenajdete ve většinovém zastoupení a to hlavně kvůli tomu, že ceny trhovců již prostě nejsou to, co bývaly. Místní se pak živí většinou podnikáním, nebo za prací odjíždí jinam, rád zajedu k jednomu českému podnikateli, který zde vlastní parkoviště. Za lidových 15kč/hodinu zde můžete nechat stát svůj vůz a nebát se vykradení.

Z parkoviště je k hlavnímu objektu tržnice zhruba minuta cesty, doslova. Budova je velká, připravte se však, že trhovci jsou vlezlí a nebudou se bát vás oslovit při cestě okolo – marketing. Sortiment, který na stáncích naleznete, se mění jednou za půl roku a většinou na věci narazíte znovu po dalších několika stáncích, prodává se zde hlavně oblečení, hračky, cigarety a alkohol. K nalezení jsou zde výjimečně i DVD a CD s multimediálním obsahem.

Jediné co v Potůčkách stojí za zmínku z hlediska památek je kostel Navštívení Panny Marie. Nedaleko je pak možné najít následující:

Napsal Ondřej Douša

Městský evangelicko-luteránský kostel v Johanngeorgenstadtu (Wikipedia, německy) :

Jako první mě po příjezdu do Potůček uchvátila vyčnívající věž zvláštně zdobeného kostela v nedaleké německé vesničce Johanngeorgenstadt a už v tu chvíli mi bylo jasné, že hořím touhou poznat tento kostel trochu blíže. A tak jsme se k němu vypravili.

02-imgp2707

Myslím, že stejně jako mě každého z vás upoutá jeho vzhled, jeho architektura, tak netypická pro Čechy. Bohužel jsme se zatím kostelem mohli kochat pouze zvenku, protože byl zavřený (pravděpodobně z důvodu nějaké renovace interiéru).

Jelikož se v žádném případě nechci spokojit jen s povrchní stránkou věci, snažila jsem se z jeho historie něco málo přeložit z německé wikipedie, abychom odhalili více ze skrytého tajemství našich západních sousedů:

Historie

Původní kostel byl postaven v roce 1655 – 1657, v letech od roku 1687-1710 se k němu přistavěla věž, ale bohužel dne 18. 8. 1867 kostel vyhořel. Nicméně roku 1869 – 1872 byl na stejném místě postaven nový kostel, který se naštěstí zachoval až do dnešních dob. Pod vedením annabergských architektů se nová stavba napojila na zdivo, které zbylo po předchozí staré věži.

Interiér

V interiéru kostela se můžeme kochat klenutým stropem, malbami apoštolů v životní velikosti, kteří jsou zpodobněni jako portréty občanů města. V uličkách je možné vidět scény z příběhu o vyhnanství johanngeorgenstadtských měšťanů a dvě vyřezávané náhrobní desky. Kostel má tři velká okna vytvořená z barevného skla. Zajímavostí je, že na vnitřní straně vchodu do kostela se nacházejí dva pamětní kameny z roku 1655 a 1704, které pocházejí ještě z původních dvou podob kostela.

Napsala Karolína Pokorná

Božídarská rašeliniště (Wikipedia, česky) :

Z mlžného oparu, kterým byla v ten den zahalena Božídarská rašeliniště, měl člověk pocit, jako by se nacházel někde na konci světa. Tajemná, avšak půvabná zimní nicota mi pronikala do duše a pohrávala si s mou myslí. Dřevěné lávky už byly pokryty rozšlapaným sněhem a ledovou krustou, takže mě občas drobné proklouznutí vytrhlo ze snění, ale nešlo o nic dramatického.

11-imgp2717Ten pocit, kdy totiž absolvujete první polovinu cesty a vyjdete z lesíka stále zelených jehličnanů, a ocitnete se na lávce, která vede rovně a vede vás přímo kupředu, avšak přes hustou mlhu nelze spatřit její konec, je natolik podmanivý, že zapomenete i na mráz a s radostí se na trasu vydáte.

Když jsme trasu prošli celou a vraceli jsme se po ní nazpátek, podařilo se nám zachytit souboj mezi sluncem a mlžnou clonou, kterou se snažilo prozářit. Avšak jako by snad dobro vždy zvítězilo nad zlem, potom co jsme zase ušli dál o několik kroků, jsme spatřili, že slunce svůj boj nakonec vyhrálo a nám se naskytl úchvatný pohled na vyčnívající kopec s větrnou elektrárnou, ze kterého mlha už opadala.

24-imgp2730

 

Procházka je proto na tomto místě naprosto úchvatná a budiž jí navíc k dobru, že mě dokázala uchvátit i v zimním období.

Napsala Karolína Pokorná

Hodnocení:

Osobní hodnocení:

Ondřej Douša – 7 z 10

Karolína Pokorná – 8 z 10

Ostatní hodnocení:

Parkování – parkoviště je zdarma, v době kdy jsme byli přítomni však bylo plné (cca 4 parkovací místa) – 1 z 2

Stav – Celá stezka byla před rokem rekonstruována, možno vzít i kočárek – 2 z 2

Okolní aktivity – Nedaleký Boží Dar, rozhledna na Klínovci, Potůčky cca 10 minut autem, Ježíškova cesta – 1 z 2

Cena – Neplatí se žádný poplatek za návštěvu rašeliniště – 2 z 2

Rušnost – Na stezce jsme potkávali jiné turisty (CZ i DE), nemačkali jsme se a v klidu jsme se procházeli – 2 z 2

Celkové hodnocení:

Celkem Božídarská rašeliniště získávají 23 bodů z 30 možných, tedy 77%.

Fotogalerie:

Karolína Pokorna

Milovnice výletů, mystiky a přírody. V oblibě má i knihy, sebevzdělávání a svého přítele :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


− tři = 1

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>